Pokud se rozhodnete vyplnit některý z volných víkendů či dovolenkových pobytů na jižní Moravě, nenechte si ujít příležitost zavítat do Mikulova. Můžete si zajistit ubytování Mikulov v některém z komfortních hotelů či penzionů a obdivovat jednu z nejkrásnějších oblastí České republiky – Pavlovské vrchy (Pálavu). Kromě ochutnávky znamenitých vín bychom vám rádi nabídli pozvání na některá méně známá místa, která však ke zdejší krajině neodmyslitelně patří.

Kalendář věků je unikátní lidský výtvor, který nemá v naší zemi obdoby. Po skončení druhé světové války se v Československu rozjela budovatelská éra výstavby sídlišť, přehradních nádrží, školních budov, kulturních domů a dalších významných staveb. Součástí tohoto procesu byl i zvýšený zájem o archeologické výzkumy. Na počátku padesátých let uskutečnil archeolog Dr. Klíma nedaleko Dolních Věstonic neobvyklý počin – v opuštěné cihelně, která využívala pro své výrobky okolní zeminu, vytvořil v odebrané skrývce profilový řez o rozměrech 5 x 12 x 3 metry. V něm se zobrazují jednotlivé vrstvy navátého písku a prachu, jejichž stáří sahá až do starší doby kamenné. Nejstarší vrstvy jsou staré přibližně sto tisíc let a Klímovo dílo se dodnes využívá archeology k přibližnému datování stáří některých archeologických nálezů.

Šibeniční vrch – velmi významná lokalita stepního společenství na jižním okraji Mikulova, kde se dnes vyskytuje více než 300 druhů teplomilných rostlin a živočichů. Některé z nich jsou velice vzácné, jsou to zpravidla endemitní druhy, typické pro zdejší velmi teplou a suchou oblast Pálavy. Šibeniční vrch je chráněn jako Přírodní rezervace Šibeničník, je však veřejnosti přístupný, i když k němu nesměřuje žádné turistické značení. Z horních partií je velmi pěkný výhled na rybník Šibeník a okolní vinařskou oblast.

Kočičí skála je dominantní vápencové skalisko nedaleko Mikulova. Jedná se o přírodní památku, která je zákonem chráněna pro výskyt stepních živočichů a rostlin, které se rovněž vyskytují v oblasti Pavlovských vrchů. Ještě na počátku 20. století se zde těžil vápenec pro průmyslové účely, zejména pro výrobu oceli, a později sloužila travnatá plocha jako pastvina pro hovězí dobytek. Kočičí skála je volně přístupná a ochránci přírody zde provádí občasné zásahy na nežádoucích náletových dřevinách.